10 dní bez výsledku: V polovině srpna v Ženevě ztroskotala jednání Organizace spojených národů o globální dohodě o plastech. Cílem vyjednávání bylo uzavřít první právně závaznou mezinárodní dohodu proti znečištění plasty a tím výrazně omezit celosvětové znečišťování moří a životního prostředí. V posledním kole vyjednávání v Ženevě, které začalo již v roce 2022, mělo být konečně dosaženo globální dohody k řešení plastové krize. Setkání 184 účastnických zemí však bylo ukončeno bez společné smlouvy. Co to nyní znamená?
Dohoda OSN o plastech měla obsahovat nejdůležitější aspekty problému s plasty: omezení výroby plastů, závazné požadavky na design výrobků s cílem lepší recyklovatelnosti a podporu oběhového hospodářství, v němž jsou suroviny z výrobků znovu využívány.
Několik států blokovalo text smlouvy
Již předem se rýsovalo, že se postoje zemí značně rozcházejí. Většina čítající více než 100 států (High Ambition Coalition), včetně EU a mnoha zemí z Jižní Ameriky, Afriky a Asie, naléhala na ambiciózní rámec. Ten měl omezit globální výrobu plastů, zcela zrušit kelímky a příbory z jednorázových plastů a zakázat toxické chemické přísady.
Blokovaly to především státy produkující ropu, jako je Saúdská Arábie a Rusko, a také USA. Chtěly se soustředit hlavně na lepší nakládání s odpady. Omezení výroby plastů z ropy, uhlí a plynu striktně odmítly.
Ohrožení člověka a životního prostředí plastovým odpadem
Podle OECD se na celém světě každoročně vyrobí více než 450 milionů tun plastu. Pokud se na tom nic zásadně nezmění, množství plastového odpadu se do roku 2060 téměř ztrojnásobí, uvádí prognóza expertů OECD.
Zdroj: OECD Global Plastic Outlook 2022
Mikroplasty a nanoplasty jsou všudypřítomné
Podle odhadů se v oceánech nahromadilo přes 100 milionů tun plastového odpadu. Aktuální studie Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí (UFZ) naznačuje, že v moři je zřejmě mnohem více plastu, než se dosud předpokládalo. Podle ní se jen v horní vrstvě vody v severním Atlantiku nachází 27 milionů tun nejdrobnějších plastových částic.
Plast nemizí, ale postupem času se rozpadá na stále menší částice: mikroplasty a nanoplasty. Plastové úlomky se mezitím nacházejí i v nejhlubších mořských příkopech a nejodlehlejších částech Země.
Celosvětová záplava plastů má dramatické dopady: plastový odpad ohrožuje mořské živočichy i mořské ekosystémy a ohrožuje lidské zdraví. Vědci nyní nacházejí plastové částice v lidských orgánech a dokonce i v mozku. Mikroplasty a nanoplasty mají být podle různých studií spojeny s rozmanitými nemocemi a mají podporovat záněty.
Selhání dohody OSN o plastech je zklamáním, ale není překvapivé
Vzhledem ke globální plastové krizi se zástupci a zástupkyně mnoha států, organizací i vědy vyjádřili extrémně frustrovaně nad výsledkem rozhovorů. „Selhání je těžkou ranou v globálním boji proti záplavě plastů a také těžkou ranou pro zájmy lidí na této planetě,“ uvedl Frank Schweikert, člen představenstva a zakladatel Deutsche Meeresstiftung. Vázznoucí jednání podle Schweikerta ukázala, jak silně jsou krátkodobé ekonomické zájmy nadřazeny dlouhodobému přežití našich ekosystémů.
Karsten Hirsch z Plastic Fischer k tomu dodává: „Po letech dohadů tu stojíme bez skutečných výsledků a musíme se prozatím smířit s tím, že na mezinárodní úrovni nedojde k žádné shodě na tématu, jak zamezit znečišťování.“ Výsledek však prý není překvapivý.
Mezi mnoha účastníky navíc panuje shoda v tom, že žádná dohoda je lepší než vágní dohoda bez efektivních a závazných opatření. Podobně to vidí i Joel Tasche z CleanHub: „Nakonec si myslím, že je lepší vyjednávat znovu, než vypustit do světa slabou dohodu, která nic nezmění."
Co je nyní potřeba: pozornost, struktury a vzdělávání
Boj proti znečišťování životního prostředí plasty musí nyní prozatím pokračovat bez globální dohody. Zatím není jasné, zda dojde k dalším jednáním. Jisté je jedno: abychom záplavu plastů zvládli, je zapotřebí kolektivní úsilí. I když lokální přístupy nemohou nahradit globální řešení – nápadů je mnoho. Odborníci vidí čtyři ústřední stavební kameny:
Vytváření pozornosti
„Přeji si, abychom tuto krátkou fázi pozornosti, které se tématu plastů po dlouhé době opět dostává, nyní využili k tomu, abychom se zaměřili na řešení, místo abychom se rozčilovali a viděli svět černě,“ říká Joel Tasche z CleanHub.
Propojování
„Dále sázíme na propojování – od škol až po politiku – abychom vyvinuli tlak „zdola“. Pokud politika nedodá to, co potřebujeme pro zdravou planetu a tím i zdravé lidi, musíme jako společnost, pod záštitou nezávislé vědy, postupovat o to rozhodněji,“ říká Schweikert z Deutsche Meeresstiftung.
Vytváření struktur
„Je třeba vytvořit závazná pravidla, která donutí vlády a výrobní společnosti vyrábět recyklovatelné materiály a řádně likvidovat odpad. Jsou zapotřebí systémy odpadového hospodářství, které odvážejí odpad z domácností. Je zapotřebí vzdělávání, aby bylo možné tyto systémy správně využívat, nebo je vyžadovat, pokud neexistují,“ říká Hirsch.
Podpora vzdělávání
Důležitost vzdělávání zdůrazňuje také zakladatel a jednatel GOT BAG Benjamin Mandos: „Selhání jednání je zklamáním. Ale nenecháme se tím odradit. I když to nenahradí globální řešení, jsme přesvědčeni, že mnozí společně mohou něco změnit. Proto s naší partnerskou organizací GOT BAG Indonesia sázíme kromě sběru plastů a budování struktur pro likvidaci odpadu také na vzdělávání pro vědomé zacházení s odpadem.“
