REEFolution je nevládní organizace se sídlem v Keni a Nizozemsku, která vznikla v roce 2016, aby společně s místními komunitami obnovovala a chránila korálové útesy v Keni. Tato organizace vybudovala největší vědecky podložený projekt na obnovu korálových útesů na africké pevnině. V reakci na rostoucí zátěž způsobenou změnou klimatu se její nejnovější program zaměřuje na klimatickou adaptaci a připravuje korály na oteplující se oceán.
S podporou Care Collective Fund REEFolution navíc testuje různé konstrukční tvary útesových struktur, které se mají později vyrábět z místních odpadních materiálů. Cílem je obnovovat útesy v mnohem větším měřítku.
Alfred Rono je seniorní projektový manažer v REEFolution a pracuje v Shimoni v Keni. Zodpovídá za každodenní akce v terénu a vede REEF Rangers, potápěčský tým složený z místních obyvatel. Společně s týmem na místě představuje hlavní spojovací článek mezi REEFolution a místními pobřežními komunitami i důležitými regionálními úřady, mezi které patří Kenya Wildlife Service a Kenya Fisheries Service.
Proč jste tento projekt založili?
Alfred Rono: Začali jsme v roce 2016, protože korály podél keňského pobřeží prudce ubývaly. Příčiny byly způsobeny člověkem: destruktivní rybolovné metody, znečištění a stoupající teploty moře. Vzhledem k tomu, že 90 procent lidí v okolní komunitě žije z rybolovu, dá se říct, že život zdejších pobřežních komunit je už po generace úzce spjatý s mořem. Loví ryby, aby se uživili a zajistili si obživu, a vítají hosty, které láká podmořský svět. S úbytkem korálových útesů se v ohrožení ocitlo i živobytí pobřežního obyvatelstva. Chtěli jsme ukázat, že tyto útesy lze společně s pobřežními komunitami účinně obnovovat a že se tím zároveň posílí místní odpovědnost za jejich ochranu.
Co přesně na místě děláte a jak pro tebe vypadá typický pracovní den?
Alfred Rono: Nejprve se vždycky zeptáme, jak se všem daří. Pak probereme, co nás ten den čeká – ať už práce pod vodou, nebo úkoly u stolu. Na plánovací tabuli zaznamenáváme všechny úkoly: aktivity, místa pro potápění či šnorchlování a rozdělení jednotlivých týmů. Jakmile je vše domluveno, pustíme se do toho. REEF Rangers vyrážejí na potápění, zatímco zbytek týmu se věnuje svým denním úkolům. Mým hlavním úkolem je po celý den dbát na to, aby práce postupovala podle plánu, a podporovat tým všude tam, kde je potřeba pomoc.
Co pro vás bylo dosud největší výzvou a co jste se z toho naučili?
Alfred Rono: Nejtvrdší lekce přišla v roce 2024: jedno z nejzávažnějších globálních bělení korálů od začátku záznamů zničilo v naší projektové oblasti odhadem 70 procent korálů. To nám bolestně ukázalo, že samotná obnova už k ochraně korálových útesů nestačí. Dokonce i pečlivě odchované a následně vysazené korály uhynuly stejně jako divoce rostoucí korály, protože mořská voda byla příliš horká.
To nás přimělo přehodnotit přístup ve dvou oblastech. Zaprvé musí být obnova korálových útesů efektivní: potřebujeme korály, které se skutečně dokážou vyrovnat s oteplujícím se oceánem. Proto budujeme komplexní program klimatické adaptace s cílem vyvinout tepelně odolné východoafrické korály. To je zásadní, aby naše práce měla dlouhodobý dopad. Zadruhé – a zde přichází ke slovu podpora z Care Collective Fund – chceme útesy obnovovat ve velkém měřítku. Proto společně zkoumáme, jak lze odpadní materiály, jako jsou kokosové skořápky, řasy rodu Sargassum a sklo, využít jako náhradu za beton. Tyto cenově dostupné alternativy mají tu výhodu, že se znovu využije více materiálů a nakupují se přímo od místních obyvatel. Navíc mají menší ekologickou stopu a způsobují méně emisí CO₂.
Co znamená podpora z Care Collective Fund pro váš projekt?
Alfred Rono: Care Collective Fund nás podporuje v testování konstrukčních tvarů, a tím v prokazování, že útesy lze obnovovat ve velkém měřítku. S podporou GOT BAG vyrábíme 128 betonových prototypů a umisťujeme je do moře na dvou místech v Shimoni. Následně sledujeme, zda na nich korály rostou, ryby se vracejí a struktury zůstávají stabilní. Podpora financuje také kamery a 3D modelování, kterými tento vývoj dokumentujeme, i setkání, na nichž výsledky sdílíme s lidmi, jejichž živobytí na těchto útesech závisí. Jakmile budeme vědět, že tvary fungují, můžeme samotné útesové struktury vyrábět z recyklovaných materiálů.
Čeho byste chtěli v příštích dvanácti měsících dosáhnout?
Alfred Rono: V nadcházejících dvanácti měsících se soustředíme na prokázání účinnosti a funkčnosti bloků ReefXycle a na vybudování místního výrobního zařízení. Díky tomu by měla být místní komunita schopná vyrábět bloky sama a chceme také vzbudit zájem nových partnerských organizací. Konkrétně bychom v tomto roce chtěli vyrobit zhruba 3 000 bloků ReefXycle z lokálně získávaných recyklovaných materiálů. Současně školíme naše REEF Rangers v tom, jak bloky sestavit, umístit do moře a upevnit na ně korály.
Souběžně s tím budeme v rámci Mkwiro Restoration Program dále rozšiřovat naše korálové školky. Naším cílem je vysadit na útesové bloky přibližně 10 000 fragmentů korálů. Kromě toho prohloubíme spolupráci s výzkumnými institucemi a místními komunitami, abychom sledovali ekologické dopady a dále rozvíjeli naše adaptivní metody obnovy.
Do konce roku chceme ukázat, že z odpadních materiálů lze vybudovat účinné a cenově dostupné umělé útesy, kterým se v keňských vodách daří. Pokud se nám to podaří, mohl by tento přístup přinést zásadní průlom v obnově korálových útesů a najít uplatnění po celém světě.
